|
|
Cathedral today
Rampáčková, Monika ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
The master's thesis deals with famous Notre-Dame de Paris, which was destroyed by fire in 2019. The work focuses specifically on the design of completion of the construction. The cathedral is situated in the historical centre of Paris on the Île de la Cité. A lot of damage was caused to the building after the devastating fire on 15 April 2019. The aim of the thesis was to create a spiritual place that would maintain its past, but at the same time manage to follow ecological solutions in the present. The new design of the attic creates a sacred place, in which we realize the importance of faith and the peace of God. The cathedral is open to the general public ? religious people from all over the world come here to experience the love, joy and happiness that the cathedral invokes. The whole attic can be described as an open space, which symbolizes infinity or immortality from the religious point of view. It represents the connection of the past, present and future. The space is designed to hold priestly celebrations and to be open for the public. It can also be used for various events, such as exhibitions of sculptures that survived the fire.
|
|
|
Obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou
Machová, Kamila ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Struhala, Karel (vedoucí práce)
Cílem této práce je obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou. Tento objekt se nachází ve středu jižní části obce Vážany nad Litavou, na hlavní ulici. Objekt je situován zhruba do středu řady usedlostí na západní straně této ulice. Objekt je členitá nárožní budova. Stavba není kulturní památkou, ale v rámci této práce se snažíme ke stavbě přistupovat, jako by byla kulturní památkou. Historie objektu není příliš zdokumentována a první písemné zmínky pochází z roku 1643. Jezuité v 16. století postavili ve Vážanech nad Litavou nejen hospodářský objekt, ale i zámek v nárožní poloze, který je zčásti patrový a z části přízemní. V 19. století se zámek přeměňuje na klasicistní. Po roce 1945 byl celý objekt zkonfiskován a propadl ve prospěch státu. O 5 let později dostalo zámek do správy nově založené jednotné zemědělské družstvo. V budově byly vytvořeny kanceláře družstva a v patře dvě bytové jednotky, které později nahradily pouze skladové prostory. Dnes slouží budova zámku potřebám různých soukromých institucí a zůstala v podobě, jakou získala za Linhartů na počátku 19. století. Cílem mého návrhu je obnovit stavbu tak, aby znovu sloužila veřejnosti. Zásah do vnějšího vzhledu z uliční části se projeví výměnou a zvýšením krovů v pravém i levém křídle budovy, výměnou střešní krytiny, přidáním střešních oken a výměnou stávajících oken za okna šestitabulková. Objekt dostane novou fasádu. Vzhled budovy ze strany ode dvora bude doplněn o obdélníkovou přístavbu z oceli se skleněnou fasádou a zdobenou výtvarnou vitráží. Tato přístavba bude obsahovat nové schodiště.
|
|
|
Nová synagoga v Olomouci
Kos, Jakub ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Návrh postupně ovlivnilo několik faktorů a tím nejpodstatnějším je prvek vody, který je pro židovství velice důležitý a symbolizuje převážně rituální očistu. Samotný koncept dělí území v ose ulice Nešverova na ortogonální blok, který je rozčleněn na jednotlivé provozy a veřejný prostor, pod kterým je částečně umístěno podzemní parkoviště. Bloková část v sobě ukrývá synagogu, muzeum, restauraci a adminstrativní budovu židovské obce s knihovnou. Z architektonického hlediska návrh také výrazně ovlivnila inspirace vitrážovým oknem z vypálené synagogy, které bylo v modernějším duchu propsáno na fásadu muzea. Toto okno se stává dominantním prvkem fasády, jelikož prochází přes všechna tři patra a proto zbylá část není nijak dělená a pro osvětlení výstavního prostoru slouží jednak střešní světlíky a dále umělé osvětlení. Významnost tohoto pojetí je umocněna skutečností, že návštěvník je tímto průchodem vtažen dovnitř a přiveden přímo před novou synagogu, ke které se schází po rampě. U ní hrála velkou roli v návrhu právě již zmíněná voda. Celký koncept je pojat organicky a je inspirován kapkou vody, která dopadá do vodní hladiny. Synagoga tedy doslova vyrůstá z vodní plochy, která ji obklopuje a tvoří svým způsobem určitý krystalický prvek. Celou myšlenku a konečný výraz ještě umocnuje vodní stěna, která vede po obou stranách už od konce průchodu a obíhá celou synagogu. Část administrativní budovy a restaurace už je navržena ve jednodušším stylu, ale propsaní oblouku v atikové římse celý blok sjednocuje. Římsa u této části stavby byla navržena záměrně s odkazem na okolní zástavbu. Zbylá část parcely sloužila v historii i do nynějška jako menší park a tato funkce byla zachována. Významným prvkem v této části pozemku je Terezská brána, která je pozůstatkem opevnění z 18. století. Park byl doplněn o uměle vytvořený val, který pod sebe ukryl vjezd do podzemního parkoviště a v prostoru vytvořil čistý terenní přechod. V prostoru jsou navrženy betonové líce sloužící k posezení
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu Brno - Líšeň
Malečková, Kateřina ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je zpracování návrhu novostavby sakrálního objektu v Brně-Líšni. Jedná se o parcelu ve středu panelové zástavby mezi objektem polikliniky a budovou Salesiánského střediska mládeže (=Salesko). Na realizaci tohoto objektu čeká komunita Salesiánů, která bude objekt nejvíce využívat, již dlouhá léta. Klíčovým tématem je vytváření prostorů umožňující setkávání lidu k bohoslužbám, slavnostem a společenským akcím. Návrh zpracovává dva vzájemně propojené provozy – budovu kostela Seslání Ducha Svatého a farní objekt. Základní kompozici tvoří 3 kubické hmoty – vstupní část objektu kostela, hlavní liturgický prostor a faru. Výškovou dominantou se stává zvonice, která sděluje sakrální funkci stavby. Jedná se o soubor objektů s dvěma nadzemními podlažími a jedním podzemním podlažím ve vstupní části kostela. V projektu je okrajově zahrnuto i řešení volných prostranství v okolí parcely a jejich přeměna na kvalitní veřejné plochy. Sakrální prostor se má stát místem, které své návštěvníky vítá, přijímá a dává jim pocit bezpečí. Uvnitř objektu lidé naleznou klid, oporu, porozumění a odchází s pocitem lepšího člověka.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánského Brno - Líšeň
Bortlová, Kateřina ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce bylo zhotovení architektonické studie sakrálního objektu v Brně – Líšni. Předmětem studie bylo zpracování ideového návrhu sakrálního komplexu, který se skládal z kostela a fary. Hlavním provozovatelem celého komplexu bude centrum Salesiánů, jejichž zázemí je v těsné blízkosti řešeného území. Základní ideou návrhu bylo navrhnout duchovní místo, které svou formou předává zřetelnou informaci o využití objektu a zároveň podporuje rozvoj myšlenek společenství Salesiánů. Jedná se o stavbu, která předává poslání sama o sobě, ne jedním prvkem, ale souborem více prvků, které společně vytvářejí příběh, vizi, poslání. Ideovým řešením se tak v tomto případě stává rovnostranný trojúhelník, který symbolizuje Otce, Syna a Ducha Svatého. Svou dominantní vertikálou směřující k nebi objekt symbolicky poukazuje na duchovní cestu a seberealizaci. Zadané území je řešeno jako komplex, jehož prvky se vzájemně doplňují a vytváří tak harmonický celek. V návrhu je vytvořen prostor jak pro liturgické slavnosti v interiéru, tak v exteriéru k čemuž slouží venkovní presbytérium, které je doplněno o pobytové schody. Tyto prvky mají obyvatele vybízet k setkávání a navazování přátelských vztahů.
|
|
|
Vybrané aspekty světla v sakrální architektuře
Šťasta, Jiří ; Kopeček,, Pavel (oponent) ; Hrubý, Jan (oponent) ; Drápal, Jaroslav (vedoucí práce)
Rozdílné přístupy se světlem jsou odrazem dané doby a jejích kulturně sociálních aspektů. Stavební materiály se vyvíjejí, zlepšují se jejich vlastnosti, ale světlo je věčným účastníkem architektury, podmínka sine qua non. Světlo je základním prvkem, se kterým se nevyhnutelně každý stavitel, architekt nebo umělec musí potýkat a jej využít. Díky tomu, na rozdíl od jiných stavebních materiálů, můžeme práci se světlem pozorovat a analyzovat její užití v průběhu dějin sakrální architektury. Práce architekta se nachází na průsečíku teoretických a technických oborů. Je zapotřebí, aby tvůrce, architekt, umělec znal jak teoretické aspekty práce se světlem, tak také reálné číselné hodnoty množství připouštěného světla. Je užitečné znát důvody, proč a jak v minulosti se světlem autoři sakrálních staveb pracovali. Podobně důležité je také vědět, kolik světla bylo v dějinách do liturgického prostoru „připouštěno.“ Kolik světla do interiéru kostela okenními otvory a vitrážemi připouštěli dříve a nakolik tak činíme dnes? Je možné pozorovat tendence ve vývoji práce s přirozeným světlem? Tyto otázky jsou zvláště zajímavé nejen z pohledu teorie architektury a památkové péče, ale jsou také podstatné pro architektonickou praxi, tj. např. při utváření nových liturgických prostor nebo při návrhu umělého osvětlení v historickém kontextu. Práce se v první části zabývá teoretickými aspekty světla z pohledu teologie, liturgiky, psychologie a ergonomie. V druhé části práce je provedeno měření intenzity denní osvětlenosti a je popsána zvolená metodika. Závěrem jsou shrnuty výsledky práce naměřených hodnot, jak v jednotlivých stavbách, které zastupují rozdílné historické období, tak také jsou výsledky porovnány s ohledem na celkový souhrn staveb, včetně kategorizace dle skupin intenzity osvětlení. Záměrem práce bylo zhodnotit konkrétní světelné podmínky jednotnou metodikou a výsledky zasadit do širšího vědeckého kontextu, který se bezprostředně dotýká architektonické praxe při vytváření liturgických prostor.
|
|
|
Vitráž jako východisko pro výtvarnou řadu na ZUŠ
KŘEPELKOVÁ, Lenka
Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a projektovou. Teoretická část se nejdříve obecně zabývá vitráží jako prvkem v architektuře a pozornost je věnována také vývoji lidového malířství na sklo v Čechách, které bylo nedílnou součástí historického vývoje sklomalby u nás. Dále se práce zaměřuje na vitráž coby námět ve výtvarné kultuře. Jedná se o vývoj zasklívání okenních otvorů od nejstarších zmínek a důkazů o používání těchto metod až po moderní impulzy 20. století. Druhá část práce je věnována výtvarným činnostem ve výtvarné výchově a také pojednává o rámcovém vzdělávacím programu této výchovy. Okrajová pozornost je směřována i k projektovému vyučování na ZUŠ a historickému vhledu do této problematiky. Projektová část představuje vitráž jako specifický námět výtvarné řady v rámci výtvarných činností na ZUŠ. V první části řeší organizaci, přípravu a částečnou realizaci vyučovacích jednotek. Ve druhé části projektové práce jsou popsány jednotlivé výukové lekce a jejich reflexe. Součástí je také obrazová fotodokumentace uskutečněných hodin.
|
|
|
Obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou
Machová, Kamila ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Struhala, Karel (vedoucí práce)
Cílem této práce je obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou. Tento objekt se nachází ve středu jižní části obce Vážany nad Litavou, na hlavní ulici. Objekt je situován zhruba do středu řady usedlostí na západní straně této ulice. Objekt je členitá nárožní budova. Stavba není kulturní památkou, ale v rámci této práce se snažíme ke stavbě přistupovat, jako by byla kulturní památkou. Historie objektu není příliš zdokumentována a první písemné zmínky pochází z roku 1643. Jezuité v 16. století postavili ve Vážanech nad Litavou nejen hospodářský objekt, ale i zámek v nárožní poloze, který je zčásti patrový a z části přízemní. V 19. století se zámek přeměňuje na klasicistní. Po roce 1945 byl celý objekt zkonfiskován a propadl ve prospěch státu. O 5 let později dostalo zámek do správy nově založené jednotné zemědělské družstvo. V budově byly vytvořeny kanceláře družstva a v patře dvě bytové jednotky, které později nahradily pouze skladové prostory. Dnes slouží budova zámku potřebám různých soukromých institucí a zůstala v podobě, jakou získala za Linhartů na počátku 19. století. Cílem mého návrhu je obnovit stavbu tak, aby znovu sloužila veřejnosti. Zásah do vnějšího vzhledu z uliční části se projeví výměnou a zvýšením krovů v pravém i levém křídle budovy, výměnou střešní krytiny, přidáním střešních oken a výměnou stávajících oken za okna šestitabulková. Objekt dostane novou fasádu. Vzhled budovy ze strany ode dvora bude doplněn o obdélníkovou přístavbu z oceli se skleněnou fasádou a zdobenou výtvarnou vitráží. Tato přístavba bude obsahovat nové schodiště.
|
|
|
Architektonická studie sakrálního objektu a komunitního centra Salesiánského Brno - Líšeň
Bortlová, Kateřina ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce bylo zhotovení architektonické studie sakrálního objektu v Brně – Líšni. Předmětem studie bylo zpracování ideového návrhu sakrálního komplexu, který se skládal z kostela a fary. Hlavním provozovatelem celého komplexu bude centrum Salesiánů, jejichž zázemí je v těsné blízkosti řešeného území. Základní ideou návrhu bylo navrhnout duchovní místo, které svou formou předává zřetelnou informaci o využití objektu a zároveň podporuje rozvoj myšlenek společenství Salesiánů. Jedná se o stavbu, která předává poslání sama o sobě, ne jedním prvkem, ale souborem více prvků, které společně vytvářejí příběh, vizi, poslání. Ideovým řešením se tak v tomto případě stává rovnostranný trojúhelník, který symbolizuje Otce, Syna a Ducha Svatého. Svou dominantní vertikálou směřující k nebi objekt symbolicky poukazuje na duchovní cestu a seberealizaci. Zadané území je řešeno jako komplex, jehož prvky se vzájemně doplňují a vytváří tak harmonický celek. V návrhu je vytvořen prostor jak pro liturgické slavnosti v interiéru, tak v exteriéru k čemuž slouží venkovní presbytérium, které je doplněno o pobytové schody. Tyto prvky mají obyvatele vybízet k setkávání a navazování přátelských vztahů.
|
|
|
Cathedral today
Rampáčková, Monika ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
The master's thesis deals with famous Notre-Dame de Paris, which was destroyed by fire in 2019. The work focuses specifically on the design of completion of the construction. The cathedral is situated in the historical centre of Paris on the Île de la Cité. A lot of damage was caused to the building after the devastating fire on 15 April 2019. The aim of the thesis was to create a spiritual place that would maintain its past, but at the same time manage to follow ecological solutions in the present. The new design of the attic creates a sacred place, in which we realize the importance of faith and the peace of God. The cathedral is open to the general public ? religious people from all over the world come here to experience the love, joy and happiness that the cathedral invokes. The whole attic can be described as an open space, which symbolizes infinity or immortality from the religious point of view. It represents the connection of the past, present and future. The space is designed to hold priestly celebrations and to be open for the public. It can also be used for various events, such as exhibitions of sculptures that survived the fire.
|
host ::
RSS.